(Jak poznám, na koho se mám obrátit o pomoc, pokud mi není psychicky dobře).
V oblasti péče o duši se přiživuje opravdu hodně lidí a někdy je těžké rozeznat, kdo je odborník a kdo si jen myslí, že je odborník. Abychom se tedy v tomto pralese rozkoukali, vysvětlíme si, kdo je psychiatr, psycholog, psychoterapeut, kouč, kazatel, léčitel nebo poradce pro osobní rozvoj a komu se svěřit do péče.
Psychiatr je lékař, který vystudoval lékařskou fakultu a atestoval v oboru psychiatrie. Dívá se na duši z pohledu biologického i psychologického zároveň. Psychiatrické vyšetření je asi hodinový, celkem standardizovaný rozhovor, z kterého by měl zkušený psychiatr odhalit, co vám chybí, respektive stanovit diagnózu. Rozumí tomu, jak funguje mozek, jak na něj působí různé chemické a vývojové vlivy, umí rozeznat duševní nemoc od běžných osobnostních potíží, umí zhodnotit, zda je nutné využít služeb farmaceutického průmyslu a pošťouchnout mozek chemicky nebo bude stačit upravit režim a zaměřit se na naplnění třeba vztahových potřeb. Na psychiatra je třeba se obracet, pokud jsou vaše obtíže dlouhodobé a těžké, pokud i vaši blízcí vidí, že se chováte dlouhodobě podivně navíc bez nějakého zvláštního důvodu. Služby psychiatra jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
Psycholog má titul obvykle Mgr., vystudoval filozofickou fakultu, obor psychologie, na duši se dívá z pohledu spíše filozofického, ví všechno o různých teoriích vývoje osobnosti, o vlivech, které se podílejí na tom, jaká osobnost se rozvine, umí zhodnotit, jakou zátěž zvládne daný jedinec, kde má silné a kde slabé stránky. Psychologické vyšetření se skládá z rozhovoru a psychologických testů, které mají odhalit záhyby lidské duše a výši intelektu. Psycholog pomocí vyšetření umí například zjistit, zda zbraň ve vaší ruce bude pro společnost spíše pomocí nebo hrozbou, na jaké pracovní pozici byste nejlépe využili svoje vlohy, na co si dát v životě pozor, jak se chováte ve stresu a v klidu. Psychologa je vhodné vyhledat, pokud chcete zjistit svoje vlohy, svoje slabé stránky, pokud chcete více porozumět svojí osobnosti. Psychologické vyšetření není hrazeno ze zdravotního pojištění, pokud se nejedná o psychologa ve zdravotnictví (klinického psychologa).
Psychoterapeut je další disciplína. Je to člověk, který má k vysokoškolskému vzdělání (většinou psycholog, psychiatr, sociální pracovník) ještě specializovaný výcvik v psychoterapii. Psychoterapie je léčba duševních obtíží formou rozhovoru, a to buď individuálně (tedy terapeut a klient), nebo skupinově, či v páru (například manželské poradny, rodinná terapie). Kvalitní akreditované výcviky bývají pětileté, od doby Freuda, který se pokládá za zakladatele moderní psychoterapie, se formovalo množství směrů, které se od sebe liší především filozoficky. Psychoterapeuti, kteří mají zaručenou odbornost, bývají sdruženi v jedné z asociací, které za vás jejich odbornost garantují. U nás je to ČAP (Česká asociace pro psychoterapii), ČPTS (Česká psychoterapeutická společnost) a AKP (Asociace klinických psychologů). Psychoterapeuti pracují často za přímou platbu, méně často jsou placeni ze zdravotního pojištění nebo z různých nadací či grantů (většinou jde o psychoterapeutická centra či stacionáře). Každému vyhovuje jiný styl práce, někdo bude raději, když bude terapeut více direktivní, strukturovaný a bude mu říkat, co má dělat (například analytické směry, kognitivně behaviorální směry), někdo to zase nesnáší, chce hlavně cítit porozumění (rogerovské směry, gestalt, systemické terapie). S terapeutem byste si měli dle mého názoru lidsky „sednout“, cítit, že vás přijímá, naslouchá a snaží se vám porozumět. Psychoterapeuta vyhledejte, pokud vám není z jakéhokoli důvodu dobře po duši, potřebujete poradit se vztahy, jste v životě nešťastní, máte konflikty v rodině, v zaměstnání, je vám těžko po životní ztrátě, máte traumata nebo strachy, trpíte nespavostí. Psychoterapií se dá dobře vyléčit i lehčí duševní onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese, paniky, psychosomatická onemocnění, i u těžších onemocnění je psychoterapie důležitou součástí léčby kromě léků. Léčba je bez vedlejších
účinků (na rozdíl od mnohých psychofarmak), ale vyžaduje osobnostní nasazení a chuť v životě něco změnit. Psychoterapeut je průvodcem, který vám může pomoci vyjít z bludného kruhu a žít šťastně.
Kouč je další disciplína, kouč nemusí mít žádné psychologické vzdělání a nemůže proto zhodnotit, zda máte nějakou duševní nemoc, nebo ne. Má takzvaný výcvik v koučinku a může vám pomoci, pokud máte jasný momentální cíl, kterého chcete dosáhnout, a potřebujete člověka, který vás systematicky povede. Koučink se hodně využívá ve firmách ke zvýšení efektivity práce. Na kouče se obracejte, pokud stojíte před těžkou životní zkouškou, vymyká se vám z rukou denní režim, špatně pracujete s časem, jste přepracovaní, chcete zhubnout, složit důležitou zkoušku a podobně. Koučové pracují téměř výhradně za přímou platbu.
Pro věřícího člověka může být pomocníkem i farář či kazatel jejich církve a mnozí mívají i psychoterapeutické výcviky. Farář může navíc mnohem lépe pomoci s etickými problémy, s problémy víry, důvěry, osobní morálky či svědomí.
Pokud v nabídce člověka, kterého se chystáte oslovit, naleznete slova, jako poradce osobnostního rozvoje, léčitel, vztahový poradce, a není tu zmínka, že by měl nějakou z výše uvedených odborností (tedy není psycholog ani nemá psychoterapeutický výcvik), pak doporučuji zvážit, zda ho se svými potížemi navštívit. Takoví lidé bývají laici, kteří si třeba prošli nějakou životní zkouškou a mají pocit, že by mohli pomoci nebo poradit ostatním. Nevylučuji, že pomoci mohou. Ve skutečnosti se totiž léčíme především my sami a i rozhovor s empatickým člověkem může pomoci. Laici, ale nemají žádnou povinnost vzdělávání a supervize (dohled zkušenějším kolegou), nejsou schopni rozlišit běžné trápení od duševní nemoci a často nerozeznají, kdy je věc nad jejich síly.
Ať už vyhledáte pomoc odborníka, nebo pseudoodborníka, zkuste dát dohromady rozum a cit. Rozum mi řekne, zda tohle je člověk, který rozumí mému trápení a cit mi naznačí, jestli mi je s tím člověkem je osobnostně dobře a něco se v mém životě díky němu mění. Všechny změny ale stejně musíte provést vy sami. Protože každý lidský příběh je jiný a neexistuje žádný obecný recept na lidské štěstí. Každý si ho musíme poctivě najít a odpracovat sami. Někdo nás může na naší cestě provázet, ale zodpovědnost za svůj život máme jen my.